Existuje mnoho názorů na používání antibiotik u dětí. Rodiče často požadují, aby lékař předepsal antibiotika, protože chtějí vidět rychlý účinek léčby a s tím související zlepšení zdravotního stavu dítěte. Tyto léky však nejsou vždy nutné.
Většinu infekcí u předškolních dětí způsobují virové infekce. Většinou se jedná o rhinoviry, adenoviry, koronaviry, viry chřipky, RS viry a enteroviry. Příznaky virózy obvykle po 3-5 dnech vymizí bez specifické léčby.
Jak působí antibiotika?
Jejich nejdůležitější funkcí je, že likvidují bakterie. Proti virům však vůbec neúčinkují, a proto neléčí jimi způsobené nemoci. Ne všechna antibiotika fungují stejně. Existují antibiotika baktericidní, která způsobují smrt patogenního mikroorganismu nebo bakteriostatická, což znamená, že pouze inhibují jejich schopnost množení. Důležité je také tzv spektrum účinku, které určuje, zda lék působí na mnoho různých bakteriálních druhů (široké spektrum) nebo selektivně proti specifickým patogenům (úzké spektrum). Je třeba rovněž mít na paměti, že antibiotika mohou poškodit střevní mikroflóru a způsobit tak průjem, proto byste při jejich užívání měli používat probiotika.
Kdy je nutné antibiotikum podat?
Příčinu každé infekce určuje lékař na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta včetně hodnocení stavu lymfatických uzlin. Pokud má lékař pochybnosti, nařídí další testy. Na jaká onemocnění a z jakých důvodů by měla být podávána antibiotika?
- Akutní laryngitida a tonzilitida
- jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy praktického lékaře. Tato onemocnění jsou způsobeny z 90 % viry a z 10 % bakteriemi (obvykle streptokokem). Některé příznaky, zejména rýma a kašel, jasně signalizují, že příčinou je virus. Pokud má ale dítě vysoké horečky nebo při vyšetření nejsou přítomny povlaky v hrdle, může se jednat o bakteriální infekci. Pro jistotu lékař nařídí rychlý test na antigen Strep A (tzv. StrepTest), odběr výtěru z mandlí a krku stěrem. Výsledek testu je k dispozici během několika minut. Pokud je pozitivní, je nutné zahájit antibiotickou terapii a užívat ji dle pokynů, většinou min. po dobu 10 dnů. Příliš rychlé ukončení léčby přispívá k přenosu rezistentních streptokoků a recidivám anginy.
- Akutní zánět středního ucha - (otitis media acuta, OMA)
- U děti do 3 let se vyskytuje asi v 50 - 84%, s nejvyšší incidencí mezi 6. a 12. měsícem věku. Výskyt onemocnění výrazně klesá po 7 roce života. OMA v naprosté většině případů předchází rýma a její počáteční průběh připomíná „virovou chřipku“. Virus, způsobující zánětlivé změny v nosohltanu, podporuje růst bakteriální kolonizace. Vede také k otoku sliznice sluchové trubice a její dysfunkci. To usnadňuje vstup mikroorganismů do středního ucha z nosohltanu, jehož bakteriální flóru u většiny z nás tvoří bakterie způsobující OMA. V tomto případě máme co do činění s infekcí stoupající Eustachovou trubicí, nikoli z vnější strany ucha. Mezi bakteriálními patogeny způsobujícími OMA dominují Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae, které jsou zodpovědné za cca 30 - 50 % případů. V průběhu OMA symptomy (bolest a horečka) u většiny pacientů spontánně vymizí do 24 hodin, u přibližně 80 % pacientů do 2–7 dnů. V prvních 24-48 hodin od počátku příznaků je třeba podávat paracetamol nebo ibuprofen. Také je potřeba miminko hlídat, protože pokud nedojde ke zlepšení, budou potřeba antibiotika.
- Okamžité použití antibiotika při akutním zánětu středního ucha se doporučuje:
- u dětí mladších 6 měsíců
- u dětí s vysokou horečkou (>39 °C), silnými bolestmi a zvracením
- u dětí do 2 let s oboustranným zánětem středního ucha
- u pacientů s výtokem z ucha
- u děti s kraniofaciálními vadami, Downovým syndromem, poruchami imunity a recidivujícími záněty
- O zahájení antibiotické terapie rozhoduje vždy lékař společně s rodiči na základě předchozí anamnézy.
- Akutní zánět nosní sliznice a vedlejších nosních dutin
- je iniciován virovou infekcí, zejména: rhino- a koronaviry, RS viry, viry chřipky a parachřipky nebo adenoviry. Bakteriální infekce je důsledkem virové infekce a rozvíjí se pouze v 0,5-2 % případů. Na začátku zánětu dochází k hojnému vodnatému výtoku z nosu, otoku sliznic a suchému kašli. Ráno nebo po spánku má dítě také kašel způsobený vytékajícím sekretem. Příznaky nemusí ustoupit ani po 5-10 dnech, a navíc se může objevit intenzivní hustá hlenovitá a hlenovitě hnisavá rýma (rodiče často označovaná jako zelená), ale to není důvod k podání antibiotik. Pro bakteriální infekci svědčí pouze zesílení produkce hnisavého sekretu z nosu, bolest hlavy, zejména jednostranná, otok oční jamky a opakování horečky nad 39°C. Pak, pokud tyto závažné příznaky přetrvávají alespoň 3-4 dny od začátku onemocnění, nebo když se příznaky po určité době zklidnění vrátí, je třeba nasadit antibiotickou léčbu.
- Zánět průdušek a plic (bronchitida a pneumonie)
- Dominantním příznakem bronchitidy je suchý kašel nebo kašel s vykašláváním sekretu, netrvající déle než 3 týdny. Příčinou jsou především RS a chřipkové viry, adenoviry, a dokonce i rhinoviry. Diagnostika bronchopneumonie se vždy opírá o vyšetření, klinické příznaky a rentgen plic. Pouhý výskyt hnisavého sputa není synonymem pro bakteriální infekci, a proto není vždy nutné použití antibiotik. Výskyt příznaků, jako je náhlá vysoká horečka, zimnice nebo dušnost, jsou signály pro konzultaci a zvážení antibiotické terapie. Pokud je kašel chronický, může být příčinou černý kašel, zejména u dítěte, které má z různých důvodů opožděné nebo neúplné očkování proti tomuto onemocnění. V tomto případě antibiotikum snižuje pravděpodobnost infekce ostatních členů domácnosti, ale nezkracuje její trvání. Většina infekcí u dětí je způsobena viry, které mohou vést k bakteriálním infekcím.
Někdy je léčba antibiotiky opravdu nezbytná, ale v mnoha případech postačí prevence, která působí jak při virových, tak i bakteriálních onemocněních.
Prevence je mnohem šetrnější k celému organismu, udržuje ho v optimální kondici a dovoluje zvládnout i přechodná období jako je podzim nebo jaro ve zdraví.
Pro posílení imunity nejsou důležité jen vitamíny, ale i doplnění minerálu jako je zinek a selen. Důležité je taky zdravé střevo, kde se nachází 70 % imunitních buněk. Pro posílení naší imunity a správou funkci střev je doporučeno užívat probiotika a prebiotika ať už ve formě doplňku stravy nebo v přirozené formě (kimchi, kysané zelí, kefír). Skvělé působí taky colostrum, které je komplexem více než 250 složek, cenné vysokým obsahem biologicky aktivních látek zejména imunoglobulinů IgG, laktoferinu, laktoperoxidázy a dalších aktivních peptidů. Nesmíme taky zapomenout na význam spánku, protože nedostatek spánku zamezuje tvorbu cytokinů a ty ovlivňují imunitní systém a taky omezení stresu a úzkosti, protože kortizol, který se v takových situacích vylučuje pozastavuje funkce imunitního systému.